Jiný postup změny času
Úvod.
Byl to William Willett [1] , kdo byl jedním z prvních zastánců letního času ve Spojeném království. V roce 1907 vydal brožuru nazvanou The Waste of Daylight (Plýtvání denním světlem), ve které propagoval posun hodin na začátku jarních a letních měsíců a návrat k GMT na podzim. Chtěl povzbudit lidi, aby v létě vstávali z postele dříve.
Willetovo schéma vyžadovalo změnu hodin o 20 minut každou ze čtyř nedělí v řadě, aby se minimalizovalo narušení biologických hodin lidí nebo krav na úkor zapamatování čtyř samostatných změn hodin pro celkový rozdíl mezi létem a zimním časem 80 minut. Vtom smyslu byl připraven návrh zákona. Poslanecká sněmovna Spojeného království nakonec tento návrh zákona zamítla.
Myšlenka se znovu objevila během první světové války. V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Letní čas zavedlo Německo , Spojené království, Rakousko-Uhersko a některé další evropské země [2].
Používání, ale také nepoužívání letního a zimního času se v různých zemích světa v průběhu historie z různých důvodů mnohokrát změnilo. Tyto změny měly vždy řadu příznivců i odpůrců. Většinou to vždy byla a stále je změna o jednu celou hodinu , aby se optimalizovalo využití denního světla v denním cyklu lidí. Změna času se obvykle provádí najednou v noci, kdy se očekává, že ekonomická aktivita bude nejnižší. To je obvykle kolem druhé hodiny ráno, o hodinu dopředu v určený den okolo jarní rovnodennosti a o hodinu zpět v určený den po podzimní rovnodennosti.
Určené dny jsou voleny tak, aby po těchto změnách času následoval den pracovního volna, aby většina lidí ve společnosti měla alespoň částečnou možnost se s touto náhlou změnou času vyrovnat. Přesto mnoho lidí tuto náhlou změnu času netoleruje a i odborníci potvrzují negativní dopady, které náhlé změny času na lidské zdraví mají. V dopravě se musí upravovat jízdní řády spojů dotčených změnou času. Zastánci i odpůrci používání letního a zimního času uvádějí řadu dalších výhod i nevýhod. Na internetu o tom bylo napsáno mnoho článků.
V roce 2018 Evropská komise navrhla zákon, který má zrušit sezónní změny času. Vlády evropských zemí se však zatím nedohodly. Je na členských státech, aby nalezly společný postoj. [3]
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/84/ES ze dne 19. ledna 2001 je v EU stále platná. [4]
Jak se dostat z tak těžké situace?
Již v prvním návrhu pan William Willett dbal na minimalizování narušení biologických hodin lidí a potažmo i hospodářských zvířat, ale všechna používaná opatření během celé historie na toto zapomněla.
Při dnešní míře rozšíření a využití mobilních a osobních zařízení s automatickou centrální synchronizací času je možné upravit postup změny zimního času na letní a zpět tak, aby nedocházelo ke stresu náhlou změnou času. Toho lze dosáhnout stanovením jarních a podzimních přechodných období. Kolem jarní rovnodennosti vychází slunce každý den ve středních zeměpisných šířkách asi o 2 minuty dříve. Je to asi o 1 minutu dále na jih, asi o 3 minuty dále na sever. Během přechodných období se čas bude posouvat po menších časových krocích, řádu jednotek minut, několik dní v řadě, dokud není dosaženo požadovaného časového posunu.
Tím jsou zachovány všechny výhody používání letního času a potlačeny negativní dopady jak na dopravu, tak na lidské zdraví obecně, protože postupné změny času v přechodných obdobích se přiblíží přirozené změně východu slunce a nebudou rušit vnitřní biologické hodiny. Výhoda většího množství denního světla před západem slunce zůstává. Většina populace drobné změny času při automatické, nebo centrální synchronizací času téměř nezaznamená.
Výjimkou zůstávají mechanické a starší chronometry bez automatické synchronizace času. Během přechodného období mohou být v médiích s hlášením času zveřejňována upozornění o potřebě korekce času o minuty u těchto chronometrů.
Technicky je možné navrhnout všechny elektrické i mechanické chronometry tak, aby samy posunovali čas během přechodných období podle stanoveného schématu i bez centrální synchronizace. Příslušní výrobci jsou jistě schopni je brzy uvést na trh. Někdy jen stačí provést upgrade v SW.Příklady možné realizace.
Příkladem může být stanovení přechodného období od 1. března do 30. března s navýšením o 2 minuty denně pro přechod na letní čas a od 1. října do 30. října s poklesem o 2 minuty denně pro přechod na zimní čas.
V dopravě, pokud tomu nebrání technické nebo organizační důvody na železniční trati, lze zpoždění kompenzovat dočasnou změnou průměrné rychlosti.
Pokud nelze zpoždění kompenzovat z technických nebo organizačních důvodů, zůstane cílové zpoždění dotčeného vlaku pouze 2 minuty.
V jarním přechodném období pak například noční vlak jedoucí průměrnou rychlostí kolem 50 km/h kompenzuje zpoždění během 18,3 km jízdy zvýšením průměrné rychlosti o 10 procent na 55 km/h. Nebo noční vlak jedoucí průměrnou rychlostí kolem 100 km/h zvýšením průměrné rychlosti o 10 procent na 110 km/h vyrovná zpoždění během 36,6 km jízdy.
Pokud jdu průměrnou rychlostí 4 km/h, tak zvýšením průměrné rychlosti chůze o 10 procent na 4,4 km/h během 1,5 km chůze doženu své zpoždění 2 minuty.
V podzimním přechodném období budou vlaky ve stanici v okamžiku změny času na 2 minuty stát.
Ilustrační příklad východu a západu slunce během přechodných období:
Závěr.
Na internetu je o tomto problému velké množství článků, ale žádný z nich nehledá řešení. Během přechodných období bude východ slunce každý den přibližně ve stejnou dobu. Výše uvedený návrh se může jevit jako zajímavé kompromisní řešení pro většinu zastánců i odpůrců sezonních změn času.
Když politická reprezentace v parlamentu EU rozhodne takto upravit postup přechodu mezi zimním a letním časem a naopak, může se to realizovat okamžitě, vše je připraveno. Pomožte prosím s předáním této myšlenky až k nim.
autor článku: Ing. Josef Petera, Poděbrady, CZ 1.12.2023
Odkazy:
[1] https://www.nms.ac.uk/explore-our-collections/stories/science-and-technology/the-waste-of-daylight/
[2] https://cs.wikipedia.org/wiki/Letní_čas#cite_note-%231-4
[3] https://en.wikipedia.org/wiki/Summer_time_in_Europe
[4] https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX:32000L0084